Můj první půlmaraton

Středa:

Půlmaraton se neúprosně blíží. Šla jsem si,  plna nadšení, zaběhat. Totální prů..švih. Nejdřív jsem napálila tempo. První 4km jsou z kopce. Tak jsem běžela..."wow to mi to běží..." bomba.  Na slunci asi 30 stupňů, za chvíli mám pocit, že padnu žízní. Po 4 km mi úplně ztuhly nohy, zbylé 4 km většinu času jdu...jdu domů.

 

Míra přesvědčení o nesmyslnosti rozhodnutí se přihlásit na půlmaraton dosahuje závratných výšin. "Větší hovadinu jsem si nemohla vymyslet... Co tam budu dělat? Vždyť neuběhnu ani 8 km v kuse, ....jsem magor..."

 

Čtvrtek:

Všechna doporučení z bezeckeskoly.cz mám už měsíc nastudována. Ovšem rada ohledně spánku " "Spěte týden před závodem 8-10hodin denně." se nedaří. Peťulka se budí od půlnoci po hodině. Napít nebo dudlík, potulit a za 50 minut znovu...Guantanamo hadr. Asi zuby. Ráno vypadám jak zombie. Už přes týden spím sotva 6 hodin denně a ještě přerušovaně.

 

Mám depku z nedostatku spánku a ze své mizerné tréninkové přípravy, jednou jsem uběhla 16km a několikrát 10km. Kopec na mé obvyklé 8km trase ani nevyběhnu. Musím ho dávat v intervalu 30sec chůze, 20sec klus, 10sec klus rychlejší (s předstíráním, že se jedná o sprint).

Večer pro jistotu ruším boxík, mám strach abych si něco nenamohla nebo nenatáhla.

 

Pátek:

Mimino mi shodilo lampičku z parapetu na nárt. Na přebalováku je to nuda a každá výměna plenky je možností jak prozkoumat nejbližší okolí zblízka. Lampička Ikea. Pozoruji se, kde mne co píchá. Bolí mne levá kyčel a pajdám.
Je jedno jestli kvůli kyčli nebo nártu. Tělo asi hledá únikovou cestu.
 

Večer si v Thermalu si vyzvedáváme čísla, pořád si nepřipouštím, že by se závod měl týkat mne. Roky jsem chodila jako fanda a teď toto.

 

Sobota:

Spánek klasika, sotva 3 hodiny, Guantanamo, zbývá jen polévání ksichtu vodou. K snídani ovesná kaše, vločky od Mixitu, jogurt, tahiny, mandle. Vláďovo víkendová volská očka.

 

V poledne má synek ještě fobalový zápas, poráží o rok starší Sokolováky a já jsem úplně zapomněla co mne dnes čeká.  K obědu těstovinový salát s rukolou, rajčaty a žampiony. Po obědě doráží kamarádka Andrejka jako psychická podpora. Maže mne vazelinou (po 2 hodinách běhu jsem měla odřeniny od sportovního topu) a zabavuje Peťulku zatímco si chystáme oblečení, chemický arzenál, pití, čísla. Venku leje a leje.

 

Udáváme děti babičce a vyrážíme do Varů. Přestalo pršet a je nádherně.

 

Srocení davů, všichni jsou takoví nějaký namakaní. Já se snad i těším. Od čtvrtka jsem nesportovala a tělo hlásí absťák. To je fajn.



S Vláďou na startu

 

Poslední návštěva toiky, loučím se s Vláďou, který jde k vodičům na 2 hodiny a řadím se do posledního koridoru G. Na jeho konci stojí vodiči na 2:30 Miloš Škorpil a Daniela (Omlouvám se příjmení mi zůstalo neznámé). Pozdravím je a říkám jim, že tak půlku bych chtěla běžet s nimi, ale svůj čas tipuji cca na 2:45, takže se později odtrhnu .

 

Vlastně cokoliv pod 3hodiny bude velký úspěch. 8 měsíců od porodu, 4 měsíce od prvního pokusu o běh.

 

Potkávám Domču z Plzně, také běží prvně, také má pocit že málo trénovala. Asi nás bude víc :)

 

Výstřel...hraje Vltava...zapínám Endomondo a stopky. Dvě minuty po 18h probíhám startem. Tempo je pomalé, to je dobře, alespoň se zahřeju a rozcvičím. Nějak jsem v té nervozitě na to zapomněla. U kolonády tempo zrychluje, hlídám si dech, abych nepřepálila. Otáčím se kde jsou vodiči na 2:30 a raději zpomaluji, jsou dost daleko. Lidé úžasně fandí a povzbuzují. Vůbec nemyslím na to, že běžím.

 

Za Richmondem je krásné světlo. Stoupá pára ze silnice a slunce prosvěcuje mezi běžci a stromy přede mnou. Kurňa a já nemám foťák. Na mobilu si nechci plýtvat baterku kvůli Endomondu.

 

Běží se mi dobře, přesto se otáčím a zpomaluji. Nechci přepálit. Profíci ví co dělají. Nechávám se doběhnout Milošem a Danielou.

foto: Martin Mahony, fcb

 

Nikdy mne nenapadlo, že poběžím někdy s Milošem Škorpilem. Mazec!!!



Růžová kšiltovka, postupně se přidávám k partičce "2:30" foto: Lucie Poláková

 

 

Tempo mi vyhovuje. Na 8 kilometru se ptám Miloše zda by mohlo být reálné, že vydržím do konce v jeho tempu.

"Běhám cca 8 km za hodinu v terénu" M:"Kolik jsi uběhla nejvíc? " já: "16 za 2 hodiny" M: "Teď běžíš v pohodě, to dáš" .
(Pod vlivem endorfinů jsem rovnou drze tykala, ale u sportovců to snad neva, ne? :) )

 

V hlavě se mi začala rodit myšlenka, že bych to přeci jen mohla uběhnout. Wow.

Daniela i Miloš burcují kolemjdoucí a diváky k fandění, Daniela neustále hecuje naší skupinu, povzbuzuje, dělá srandičky. Občerstvovačky procházíme a na každou z nich se vrháme s křikem "Chlastámeee a hospodaaa"

 

Míjíme kilometrovníky a tam kde jsem čekala největší krizi se nic neděje. Svlékám si vestu, zůstává mi viset za ledvinku, vypadám jak běžec s plovacím kruhem.
Kolem dostihového závodiště již není tolik diváků, ale místní si vyndali k silnici židličky a udělali si fandící podvečer. Připomnělo mi to Fantozziho čekání na vlak.

 

Náš motorák ovšem jede dál. Daniela pobíhá mezi námi a skupinkou vzadu, aby je povzbudila. Nechápu kde bere tolik energie. Tu svou si zatím šetřím. Kupodivu mne nic nebolí.

Držím se Miloše a omlouvám se mu, že jsem takové klíště. Když běží přímo vedle mne cítím se jistější, líp dýchám a snažím se dodržovat jeho radu ať se víc narovnám a neubírám si kyslík.

V Doubí minimum fanoušků, ale ti co fandí jsou úžasní. Starší paní s hůlkou, malej klučina s tatínkem...to člověka hecne.

 

Na Moskevské překonáváme 16km, kolegové ve skupince hlásí, že od teď jedou na osobák, že nikdy víc neuběhli. Jsem na tom stejně.

"Tý jo, já fakt asi uběhnu půlmaraton" Pro jistotu se ptám i Miloše. Ten mne povzbudí, že i kdybych teď přešla do chůze v pohodě to dojdu. No jo, Miloši, jenže já jsem se už namlsala na 2:30. Na čas na kterej jsem si za poslední měsíce ani jednou nepomyslela. Tuhnou mi stehna. Vodič získává náskok asi 20 metrů. Nenene, koušu se, lovím vůli a opět zabírám místo hned po boku běžící vlaječky.

Přibývá lidí, které předbíháme, protože přepálili tempo.




Ulice osiřeli, ale nejlepší zůstávají  foto: Lucie Poláková



foto: Lucie Poláková



Vítám se s rodinou foto: Lucie Poláková

 

 

Také asi 200 metrů jdu, vyklepávám ruce, vydýchávám se na poslední 4 kilometry. U pošty fandí švagrová a brácha s taťkou. Volají na mne co tam dělám tak brzy. Brácha se odpotil na rodinném běhu, pak si dal svých 21 za super čas (dle něho špatnej čas) a teď se vykluše se mnou po kolonádě jako support team. Chci odbočit za vřídlem zpátky k cíli, ale trať vede až k lázním 1, chacha musíte si ještě kousek popoběhnout slečno. 

 

Ale jo to pude....Krize nastává za Thermálem v kopečku. Chci přejít do chůze. Olík mi to zakazuje "Zkrať krok, to dáš, už jen 400 metrů" Kam ho mám jako zkrátit? To zůstanu stát! No ty kráso, to fakt nejde...beru ho za ruku a nechám se popotáhnout (umožňují to pravidla? :) )

 

Fanoušci přibývají, v zatáčce opět moji drazí, brácha mne hecuje. Na konci mých výběhů si vždy dávám sprintík. Půjde to i po mých prvních 21 kilometrech? Jde to, natahuji krok a na kyslíkový dluh si doběhnu pro svou první medaili z půlmaratonu v čase 2:30:32

 

No nějak tomu nevěřím, jako že hotovo? Dostávám termofolii, reklamní tašku a potkávám se s rodinou a kamarády. "Víš kdo byl ten vodič?"
"Ty jsi běžela s Milošem Škorpilem, ty se máš"
" Ty jsi fakt běžela s Milošem, jo?" .....



Tady děkuji Milošovi Škorpilovi, že mne dovedl do cíle v tomhle supr čase foto: Lucie Poláková

 

Vítám se svým skoromanželem, dal poprvé půlmaraton v čase v jakém chtěl, pod dvě hodiny. Jsme prostě dobrý :)

 

Děkuji Milošovi za to, že jsem půlmaraton dala takhle v pohodě a vůbec jsem se netrápila. Děkuji za rady, za motivaci a za podporu. Děkuji oběma vodičům i spoluběžcům na 2:30 za to, že to bylo fajn a že bylo veselo.
Děkuji bráchovi, že se mnou dal znovu ty poslední 4 km.
 

Děkuji mamce za hlídání, abych si mohla chodit zaběhat.

 

Nejvíc ze všeho chci poděkovat mému Vláďovi za podporu ve cvičení, v běhání, vlastně ve všem. Bez něj bych se do tohohle nápadu nikdy nevrhla.



Medaile, zatím bez rytin, byla strašně dlouhá fronta



PS: Tedy, že to bude takhle dlouhý příspěvek jsem nečekala, obdiv všem co dočetli až do konce. :)

 

 



 

 

 

Už se to blíží

V sobotu se pokusím uběhnout svůj první půlmaraton. Netrénovala jsem tolik, kolik bych chtěla a ani asi tolik, kolik bych měla. Ale ...no...uvidíme :)

Na dovče v Turecku jsem si nakonec sama mimo hotel netroufla (přeci jen je zde vysoké % muslimů a upozorňovat na sebe v běhacím, ne úplně zahaleném oblečení, jsem nechtěla), takže jsem toho naběhala o dost míň než byl plán. Na běhátku jsem dala 1x 10 km a bylo to psycho. Výhled z fitka byl krásný to jo, ale když se ten obraz hodinu nehýbe....
All Inclusive udělalo také medvědí službu a dovezla jsem si 2kg navíc. Už jsou naštěstí v pánu.

Nejdelší můj běh dosud je 16km za 2h. Strašně mne odřelo triko, asi na 6 místech, aůůů, musím to do soboty nějak pořešit. Ale necítila jsem se nějak extrémně zdrchaná ani extrémně unavená.

Teoreticky bych mohla v sobotu dát půlmaraton do 2:50 (doufám ve 2:40).

Snad vydržím,
snad nepřepálím tempo,
tělo nebude stávkovat,
nebudu mít hnačku z nervozity nebo z ionťáků a nestrávím 3 hodinový limit na Toice,
puchejře zapomenou, že existuju,
ponožky se nebudou rolovat,
plíce nebudou předstírat astma.

No snad to přežiju

Prostě jenom poběžím

Tak mi držte palce a posílejte pozitivní energii :D

Děkuju papa p.

Sacharidové vlny

O sacharidových vlnách je toho na netu mraky. Především je to systém stravování, kteří v jeho nejdrsnější formě používají kulturisti před soutěžemi.

Asi už jste se s tím setkali, že jedí pak jen kuře-vejce-rýže-kuře-vejce-rýže. No vejce... spíš bílky :)

Studovala jsem sacharidové vlny několik dnů. Závěr byl, že to pro mne není.

1, Odmítám jíst monotónně

2, Odmítám, aby mi bylo blbě hlady

3, Nechci přestat kojit, takže ten metabolismus úplně zrychtovat nemůžu

Nakonec mne přesvědčil tenhle článek Jak využít cyklování sacharidů

 

Nebudu se tedy nijak rozepisovat o co přesně jde a jak si vlnění spočítat pro sebe. Vše se dá již na netu vyhledat.

Já jsem se vykašlala na veškeré doporučené (nudné) jídelníčky. Psala jsem si poctivě vše na www.kaloricketabulky.cz a dle toho kontrolovala příjem sacharidů.

K snídani vločky (Mixit vlastní směs) 30-40-50g podle množství sacharidů v daném dni. Vajíčka, kuře ryby, hodně, hodně zeleniny a přílohy jen při dnech se 160g nebo 200g. Svačiny: maliny, tvaroh, mandlové máslo, lněná semínka atd..

Den první 15.4.: 90g sacharidů

Rozhodla jsem se zkusit vlny až po snídani. Ráno jsem nevěděla, že se zrovna dnes začnu vlnit. Takže jsem v sobě už měla 50g mixu vloček od Mixitu. Hmm tak na 50g sacharidů začínat nebudu. Zkusím minimum co zvládnu na pohodu

Jillian Michaels - Killer Abs Level 3, + 2x Tabata (běh, trx)

Den druhý 16.4.: 90g sacharidů

Velikonoce se blíží, vajíčka natvrdo zahání mlsnou. I v tom žloutku není tolik sacharidů jak by jeden myslel. A mandle dokáží to, že jsem kaloricky na správném denním příjmu (to chci být, aby nedošlo k jojoefektu)

Bob Harper - Kettlebal 54´ - celý workout se 6kg kabelkou

Den třetí 17.4.: 160g sacharidů

To je vlastně takový můj normální den. Cítím se dobře, ale běh byl dnes divný, asi dochází tělu šťáva

8km, 1h 2´děs

Den čtvrtý 18.4.: 200g sacharidů

Nevím kde sebrat těch 200g sacharidů. Ještě, že mám Mixitové směsy a můžu si pochutnat na Mixitce a do smoothie si dám dokonce 20g medu

Den pátý 19.4. : 70g sacharidů

Navečer jedeme na véču na Blatnou, cestou v autě mám hypoglykémii, je mi blivno a motavo. Ale taky to nemusí být z nízkého příjmu sacharidů. Při běhu mne totiž bodla včela (ano opět) a jsem alergik. Za to můj triceps vypadal nabušeně. :) K večeři jsem si dala Kuře Boston (kuře plněné špenátem a kozím sýrem - mega ňamka), přílohu jsem dala drahé polovičce.

6,4 km

Den šestý 20.4.: 110g sacharidů

Celý den jsem strávila na školení pro focení aktů. V restauraci se vybírá hůř. Oběd Tomatová polévka a Ceasar, večeře Ceasar bez slaniny a bez krutonů, svačina s sebou kefír a mandle. Sacharidy naskákaly o něco víc než jsem chtěla

Den sedmý 21.4. : 160g sacharidů

Cítím, že na běhání mi tahle dávka sacharidů nestačí (Výmluva? :) ) , ale jinak jsem ok.

Jillian Michaes, Killer Abs 3, trx 30 břicho v planku

Den osmý 22.4. : 200g sacharidů

Mazanec k snídani, ovesná kaše ke svačině s malinama mandlovým máslem....atd. Samé ňamky a místo chemického ionťáku před během matcha tea se sirupem z agáve.

Cítím se dobře, dala jsem 10km ve svém nejrychlejším čase

.....dále střídám 70-90g sacharidů - 2dny

                          160g sacharidů - 1 den

                          200g - 1 den

Dnes (27.4.) a zítra dám ještě nižší dávky a pak se vrátím ke svému klasickému stravování v typickém rozložení poměrů 40% sacharidy, 30% bílkoviny a 30% tuky.

Výsledek 15.4.-27.4.:                   - 2kg, -3 cm v pase, -4 cm přes pupík

Ještě nekřičím hurá! Vím že jde teď o reakaci těla v dny následující. Uvidíme co zůstane a co se vrátí a jak se mi bude dařit pokračovat. Ovšem na motivaci je výsledek moc příjemný a rozhodně to nebylo stravování, které by mne nějak extrémně omezovalo nebo prudilo.

Proč nepokračuji? Protože jsem chtěla jen nakopnout metabolismus a pro pravidelné běhací tréninky to kolísání není. A následující měsíc je priorita jasná. (21 km )

 

Moje proměna, ta zadní :D

Na zveřejnění fotky čelní se ještě necítím, ale tohle se mi zdá na pochlubení vhodné a mně to dnes udělalo velkou radost.

Podotýkám, že mezi 2. a 3. fotkou je úbytek pouze 1,5 kilogramu! Na té první mám o 7-8 kilogramů víc než na té poslední. Toliko k matematické úloze. :)
Od listopadu - 14cm v pase, - 10 cm přes zadek, - 6 cm přes stehno

Jupí! Už je vidět, že se neflákám :D

(A mám nové plavky z Otta :) )

Jak to jde

Nějak nestíhám, ale kdo dneska stíhá, že? :)
Nestíhám zápisky na blog.
Obě děti se mi rozbily a psychika a drive do sportu dostaly tímto taky sodu. Ale vše se v lepší obrací. Menší zlatíčko se už nedusí a většímu se zacelil bubínek, jak dopadne se zubama budeme ještě pár měsíců čekat. Přepadl ho oslík. (Houpačka na péru)

Běhání je proti workoutům komplikovanější, musí se totiž sehnat hlídání a musí klapnout počasí. Neb lenora Petruše (to jako já) odmítá běhat v zimě a v dešti.  Tož tréninkový plán běhat 4x týdně se mi nedaří. Navíc zde figuruje faktor musu:  jakmile něco musím, nefunguje to.

Dávám běh 3x týdně (ok tenhle 2x), už jsem se konečně dostala na 13km, aniž bych druhý den umírala nebo se nemohla hýbat.

A jak je to s mými cíly, které jsem si stanovila v únoru?

Mé cíle na březen byly:
Cíl 1:
- shodit objemově i na kg (2-3kg) (zatím to klesá tak o 1-2kg za měsíc, jsem kilo pod předtěhu váhou, od září minus 10kg, ale pro běh bude každý kilo míň k dobru) Tohle se tedy nevyvedlo, váha mrcha už přes měsíc stojí. V březnu jsem dokonce 1,5kg nabrala a pak zas 2 shodila (hlavně cíleným relaxem) 
V podstatě nehubnu od té doby co běhám namísto workoutů s Jillianou. Prý vypadám hubenějc, ale co přátelé nepoví, aby Vás potěšili, že :D
Lýtka mi zhubly za měsíc o centimetr. Aspoň něco. Ostatní měření zítra ráno.

Cíl 2: - přestat kurňa s tím každodenním mlsáním Tak tohle už zvládám v pohodě. Musím se pochválit! Ovšem odolávat Mixitce Datle- Fíky je čin hodný velkého ocenění. Když jí krájím na kousky a sním jen do 20g nazývám to zdravá strava.

Cíl 3:- minimálně 1x týdně bez sladkostí  To zvládám.

Cíl 4:- - jít běhat alespoň 3x týdně, i kdyby s kočárem  Ok

Cíl 4: - cvičit minimálně 30min. 6x týdně (tohle dávám v pohodě)           Ale jo :)

Cíl 5 : - nebudu líná si uvařit oběd   Taky jo

Z pěti cílů 4 ok, 80% splněno,  tak na tu váhu už kašlu. Akorát mi to blokuje buňky v mozku...... Cha cha cha, takhle se to napíše, ale stejně to člověku nedá
.

Prostudovala jsem různé názory odborníků důvody proč to nejde a proč se někdy váha zasekne:

a, příjem energetický větší než výdej V tom jsem ok
b, nevyvážený poměr živin Dle chytrých webů ok, ale co když to má moje maličkost jinak?!???
c, málo pohybu Víc fakt nedám :) Ale mohla bych třeba během vaření zatínat zadek nebo dělat výpady
d, stres  Ten nemám pokud jsou karpiti zdraví (karpiti z anglického slangu "carpet rats", kobercové krysy) a počítač neumírá s nezálohovanejma fotkama pro klienty ateliéru.
e, nedostatek spánku Tak tohle teda nevím jak mám pořešit s tou naší 7 měsíční pařmenkou
f, moc to řeším, do února to šlo v pohodě

Budu ráda za jakékoliv Vaše názory a nápady.

Za mne E a F je správně, nicméně mi to nedalo a hlubokým samostudiem jsem vyzjistila, že na rozhýbání spícího metabolismu se doporučují tzv. Sacharidové vlny. Vlním tři dny, příště slibuji příspěvek o vlnění :)

Pokud se neutopím...

Pěkný den

Petra

 

Koláč podle Moni

Zahlédla jsem u Moni recept na koláč.

Nakonec to bylo trochu ala Babica: "Když nemáte smetanový jogurt, dejte tam tvaroh. Když nemáte protein, tak ho tam nedávejte. Když tam zapomenete dát maliny vymyslete si krémík..."

Zakoupila jsem novou formu na pečení v Lidlu. Přišlo mi fajn nejíst vše jen ve tvaru muffinů :D

 

Takže recept (původní zde):

 

100g celozrnné mouky

100g mletých ovesných vloček

400g tvarohu

3 vejce

100g cukru (dala jsem panelu)

40g holandského kakaa

přiměřeně skořice

1 lžička prášku do pečiva nebo jedlé sody

50g mandlí (jsem je pomlela, nasekané by byly lepší)

 

Krémík :

2x žervé nebo lučina

přiměřeně dle chuti mandlové máslo (nemáme-li mandlové máslo, navrhuji mleté mandle)

cca 2 lžičky namletých lněných semínek

 

180 stupňů-30 minut

 

 

 

Koláč se povedl, byl hodně sytý, samostatná dostatečná sváča. Další den jsme si po obědě ke kafi nakrájeli jen jeden kousek na plátky. Než jsem  je stihla vyfotit, tak jsme je slupli :)

Příště zkusím s malinami.

PS: Mandlové máslo se dá objednat u Zajíců v krabici (90,- Kč za přesnídávkovou skleničku), písněte jim mejl.

Dnešní trénink

Několik dní choroby (trocha kašel, únava, chrapot), totální abstinenční příznaky nepohybu (2 dny úplný off). Myslím, že narkomani bez dávky jsou příjemnější na své okolí než já dva dny v kuse bez zapojení svalů. Naštěstí můj drahý vydrží hodně (Děkuji zlato :) )

Byla jsem nakrklá především proto, že jsem se bála, že se choroba rozjede a já vypadnu nejméně na týden. (Kvůli 2 dnům bych původně tak nehysterčila). V pátek jsem odpískala boxík, abych večer zjistila, že už vlastně i chvilkama nechraptím a že půl hoďka Jilliany (Killer Abs Level 2) by mohla narovnat mou serotoninovou hladinu v mozku.

V sobotu jsem se rozhodla ignorovat chorobu zcela a dali jsme 13,5km pochod s kočárkem z Božího Daru k nám. (Bez 1km cesta pouze z kopce)

Celé dopoledne jsem nadávala, jak jsem cítila lýtka, ale nakonec jsem sebehecla a vyrazila běhat. V tréninkovém plánu na sobotu bylo 10km. Zatím nejdelší trať od porodu.

 

Nevýhoda našeho bydliště jsou kopce, prostě musíte běžet vždy do nebo z a zpátky z nebo do. (Profil trati je dobře vidět na obrázku)

Výhoda je, že má nejoblíbenější trasa skýtá možnosti tras 7-8-10-12 km.

Na nejkratší trase jsou dva velké úly a při posledním běhu tudy jsem dostala žihadlo do tváře. Já alergik.... Kopec, který zásadně vycházím pěšmo jsem vyběhla a udělala jsem si rekord na trase úl-lékárnička doma. Otékající patro při běhu není úplně fajn záležitost.

Ale zpět k dnešku: Chtěla jsem tedy dát 10km, ale namožená lýtka, doznívající kašel a našeptávači říkali "Odboč na kratší, odboč, odboč.....Měla bys odpočívat, nebylo ti dobře...za 50 minut můžeš být doma..., odboč, odboč...."

Kousla jsem se a kupodivu to běželo dobře. Cestou jsem se ještě svlíkala (ne zcela, jen triko), protože bylo krásně a horko.

Zajímalo by mne za kolik bych tak dala 10km na rovině. Úsek s nejvyšším převýšením na trati jsem dřív pouze chodila, maximálně jsem sem tam neorganizovaně popoběhla. Poslední 4 tréninky vybíhám intervalově, dle zkušenějších běžců z časopisů. 30-20-10

30 sekund jdu rychlou chůzí, 20 sekund běh, 10 sekund běh na maximum co můžu. A kupodivu to jde a mozek ani moc neřeší, že tělo jede na maximum, ví že přijde pauza. Za 8 minut mám nejhorší úsek za sebou, pak už to střídám dle pocitu.

Po doběhu lítaly endorfiny na maximu, než jsem za chvilku zjistila jak moc mne bolí lýtka.  Zítra si dám maximálně ručičky, zádíčka a břišínko. :)

 

Moje nová kšiltovka a vypůjčená vestička, triko od Ježíška visí za ledvinku a botička z blízka.  

Zajíci v krabici

Již druhý měsíc jsem si objednala Zajíce v krabici

 V únoru bylo v krabici mandlové a arašídové máslo, jablečná mouka, dýňový olej, směs na bílkovinný chléb.

 Arašídové a mandlové máslo si přidávám do snídaňových vloček, ze směsi na bílkovinný chléb jsem udělala muffiny (v předposledním příspěvku), co vyhrálo jídlo měsíce byl koláč z jablečné mouky s ořechy a s krémem z lučiny a mandlového másla (lučina, 1x vanilkový cukr, mandls máslo), ten krémík vzniklý náhodným pokusem je prostě bomba.

  

Březnoví zajíci byli vtipní, protože v nich dorazilo i Koření od Antonína, šlo tedy od mé přítelkyně z Plzně k nám přes Moravu, 3 kilometry kolem Podivína :D

 

První co zmizelo bylo Fíkové Chutney od Hradeckých delikates, to byla mega ňamka. Pravděpodobně ideální ke steakům při letním grilování, ale v kombinaci s hermelínem nebo jen tak na lžičku... Za 4 dny bylo fuč.... Určitě objednám znova.

 Dále byla součástí hraška, ještě jsem ji nevyužila, byla by fajn na těstíčko, jen já vůbec nesmažím ani polévky nezahušťuji, ale budu mít náladu na pečení nebo na tu polévku, jdu do toho.

 Koukající stříbrné pytlíčky jsou pytlíčky s Matcha Tea, dávám si teď 1 x denně, většinou jako součást Smothie. Musela jsem si je doobjednat)

 

Smothie (banán, maliny, mléko, matcha tea, skořice, kokos) 

 A tady místo malin jablko:

 

Koření Garam Masala v praxi (Grilovaná zelenina s pohankou a koupené hotové grilované kuře)

Grilované kuře marinované v Garam Masala  a žampiony s čerstvou zeleninou (Gril Tefal -mohu jedině doporučit, fachá už 2 roky téměř denně)

Tvarohové muffiny, slazené Panelou (třinová šťáva), která také byla v krabičce. Bublanina od Milušky)

Recept na muffiny  (místo bílé mouky jsem dala celozrnnou mouku a místo cukru Panelu), vyšší verze je vrstvená těsto-tvaroh-těsto, nižší tvaroh namíchaný rovnou do těsta. Ztratila se se typická chuť muffinů, ale mně to šmakovalo víc takhle)

 

 

Chápu, že někdo překvápka nemusí nebo že někdo, kdo má velký přehled o tom co se dá na trhu ve zdravé výživě, biu apd. k jídlu sehnat a zajímavého zkusit, pak pro něj asi Zajíci nejsou. Ale za mne rozhodně ano. Krabice je parádní a cena produktů odpovídá 350,- Kč a víc (poštovné není připočítáno- takže další plus)

 

Tož zajíci těším se na duben :)

 

Kalorie nedoběhneš

Bych si jen tak běhala a cvičila a jídlo nejraději neřešila a  ten tuk by šel dolů vzorově a dle tabulek. Třeba 5kg měsíčně, nebo 10... :D :D :D

Ale já si prostě běhám a cvičím pro radost, ale taky si ráda dám nějakou tu ňamku nebo mls. Třeba oříšky, mandle, oříšky, Kinder Maxi King, mixitky nebo čerstvej chleba s máslem a s medem, sýry, Ceasar v restauraci, cokoliv upečenýho od Dáši, sušenku ke kafi, Caramel Machiato ve Starbucks,  Twister a Coleslaw v KFC, dobroty na Blatný nebo....

Ale jo, snažím se jíst zdravě, ale když mám na něco chuť tak si to prostě dám, a po letech zkušeností je to lepší než se nervit, že něco nesmím nebo bych neměla. A taky kojím, tak ať to má taky trochu sladký i moje dcerunka :D  (Tenhle argument je obzvláště vypečený)

Fyzička se zlepšila, běhání 3x týdně díky úžasné babičce zvládám, jakmile to mrně zapíchne v kočárku. Ještě mi zbývá naběhat ty objemy, aby mne nezabilo víc kilometrů.

Udělali jsme si s mým milým radost a koupili jsme si běhací botky v Triexpertu, zdiagnostikovali nám nožky a běh. Mně řekli, že běhám úplně blbě a doporučili co trénovat a jak běhat víc přes špičku.
 (Koukám jak mám na fotce oteklý kotníky po celodenním trajdání po Praze a krámech, děs :) )

 

Až na ty mizející kilogramy plán na březen dodržuji :) Ale co ještě není března konec, že? :)

 

A vzkaz pro mne a mé dvě kamarádky, kterým to jde údajně  taky "pomalu"  :D

 

 

 

 

Tréninkový plán na jaro, cíle na březen

V únoru jsem se v tom trochu plácala a vnitřně jsem cítila, že se tak jakoby flákám. Nejdřív choroba a pak jsem začala cvičit Jillian Michaels Extreme Shed and Shred. Nějak to nebylo ono. Se švihadlem jsem musela ze zdravotních důvodů skončit. :( 

Zkusila jsem Boba Harpera - 50min. Totally Ripped Core....hurá hurá...konečně pořádná nálož. Jillian je super, ale už mi trochu nestačí.

Zkusila jsem ještě Killer Buns Level 1 a Level 2 dám tento týden. Pak asi už zůstanu u Bobíka a přidám Zuzku Light. Plán na březen je, ale konkrétní workouty zařadím podle času, chuti a počasí.

Co bych ale měla dělat především: vrhnout se do běhání. Počasí nebylo nic moc: byla moc zima, bylo moc větrno, bylo deštivo, byla mlha, bylo šero, byla tma, klouzalo to, neklouzalo to..... Hlídací babičku jsem si chtěla šetřit na lyže, takže najít výmluvy nebyl žádný problém :)

Na březen a duben není na výhovorky prostor, pokud chci dát v květnu 21 km v kuse. (Bolí to jen jak to píšu :)  )

Mé cíle na březen:
- shodit objemově i na kg (2-3kg) (zatím to klesá tak o 1-2kg za měsíc, jsem kilo pod předtěhu váhou, od září minus 10kg, ale pro běh bude každý kilo míň k dobru)
- přestat kurňa s tím každodenním mlsáním
- minimálně 1x týdně bez sladkostí
- jít běhat alespoň 3x týdně, i kdyby s kočárem
- cvičit minimálně 30min. 6x týdně (tohle dávám v pohodě)
- nebudu líná si uvařit oběd

Trocha motivace on the end :)

 

 

 

Tréninkový deník leden-duben 2014 

 

 

Dnešní "13km Strollering" v Krušných horách

Nejdříve bulimie a pak anorexie

Tenhle týden bylo u nás trochu "veselo" . 

Na návštěvu přišel pan virus. Jestli rota, adeno, nebo jinej kdovíco a bůhvíodkud to je asi celkem jedno. Nejdřív to odnesla Peťulka. Pak začala i maminka.

Z běžného života znám pouze první část bulimie -  tu přežírací. V pondělí jsem zakusila část druhou. Nechápu, že to někdo může absolvovat dobrovolně a opakovaně.
Ve středu pan virus přepadl Vítečka, večer pak návrat ke mně a babička, která nám dělala support team v pondělí, to odnesla též.
Výsledek 4 dny anorexie, 6 dní bez pohybu. I vyjít schody bylo horší než hodina s Bobikem (rozuměj Bob Harper).

Na únor jsem vedle běhání měla naplánováno ESS level 1 a Level 2. Tréninkový plán jsem dělala před Silvestrem. Nemohla jsem si vůbec vzpomenout co jsem asi tak tím ESS mohla myslet. :)
V sobotu, byť choroba doznívala, jsem se už fakt musela zvednout, aby mi nejeblo a šla jsem si zacvičit.

Kouknu na flashku ..."Ááá" tak ESS je Jillian Michaels Extreme Shed and Shred  (Recenze od Niky).
Level 1 mne tak úplně nenadchl. I po 6 dnech pauzy jsem se sice zpotila, ale že bych se u něčeho vysloveně nadřela na dřeň to ne.

V neděli dopo jsem si dala Level 2 a ten byl již  mnohem zábavnější a výživnější. K Levlu 2 se určitě vrátím. K levlu 1 nikoliv. Rozhodla jsem si tréninkový plán trochu poupravit, tak až najdu chvilku vrhnu se na to.
Odpo jsme s Vítkem vyrazili vyzkoušet nový  skiareál na Plešivci. Bylo to fajn, široké sjezdovky, žádné fronty. Doporučuji.

Na závěr opět něco od stolu. Tento týden byl trochu chudší na pestrost, vkládám tedy alespoň pár předvirózních ňamek.

Naše nejoblíbenější víkendová snídaně:
Speciální volský sendvič (šunka, vejce ideálně od Verči z farmy, plátek sýra, šunka - opečeno bez tuku z obou stran)
Celozrnný zeleninový muffin (recept příště), zeleninka, chlebík)

Odpolední svačinka: Parfait: oblíbené maliny, musli od Mixitu, banán, lněná a slunečnicová semínka, proloženo jogurtem s medem, lžička arašídového másla 

A na ukázku jediná strava, kterou jsem do sebe vpravila za cca 5 dní. Suchá houska a kofola. Kila ledu. Suchý rohlík a pivo nealko.

PS: Ať tu není jen to žraso :

1. Peťulka poprvé ochutnává mrkev

2. Maminka má pauzu

3. Ty ponožky jí někdo neustále krade z nožiček

Žvance všedního dne

Ahoj před víkendem,

 

snažím se pomalu objevovat nové potraviny nebo jejich úpravy. Nebaví mne dlouhé vyvařování, takže gril, kuskus apd. jsou stále v čele. Fotodokumentace  toho, co tak doma baštím-e viz níže.

Ne vše z toho jí i 7letý synek. Stále u něj vede Pannini, obalený řízek s brkaší, nebo rýže nasucho. Fotky příště. :)

 

Za měsíc leden jeden z členů rodiny, po výrobě snídaní s sebou do práce (před tím snídaně z kantýny) a zavedení pitného režimu v podobě 0,4 vody před každým jídlem, zhubnul 3 kg. To se mně stát nemůže :D

 

Já mu to samozřejmě přeji, že...

....nééé opravdu neremcám, nejsem holt kojenímhubnoucí typ a s lepší fyzičkou přijdou i ty ostatní bonusy. Nyní jsem bez půl kila na předtěhu váze, na pásku o jednu dirku víc a 60 kliků taky ještě nedám. Po prvním těhotenství jsem ale měla 8kg nahoře ještě po roce a půl.

 

V tréninku pokračuji dle plánu, jen na běhání venku to už moc není a na běžky stále špatné podmínky.  Nahrazuji běh venku během na běhátku a kardio tréninkem ve formě Tabat na běhátku nebo se švihadlem.

Včera po Tabatě s kettlebelem křeč hamstringu jako prase, musela jsem si co nejrychleji lehnout na břicho. Mělo to i světlou stránku: Dala jsem nejpoctivější tricepsový klik v mém životě. Aneb nouze naučila Dalibora housti.

 

Na běhadle nejraději sleduji reality show "The Biggest Loser". Nemůžu zpomalit, když vidím pokroky účastníků. Na začátku sotva vyšli schody, za 3,5 měsíce dají triatlon. Pro alespoň trochu anglicky mluvící je tenhle díl i prostřihem pokroku účastníků. Nemusíte tedy vidět předešlé díly, abyste si díl užili. The Biggest Loser 14.díl 15 řada STÁHNOUT

 

Teď už k různým ňamkám za poslední tři dny. Fotky jsou z mobilu

 

 

Odpolední svačinka - ananasový ovofit a 20g musli

 

 

Snídaně : The morning kicker od Mixitu, Activia, Maliny rozmražené

 

Poprvé jsem pekla řepu - 45min. 200st.

 

Výsledek:  Salát s rukolou, červenou řepou a kozím sýrem

 

 Nejzaměstnanější člen naší kuchyně - sklapovací gril (ředkvičky, cuketa, lilek, řapíkatý celer, kuřecí kousky, koření od Antonína - Aglio Peperoncini)

 

A tady po ( s pohankovýma vločkama)

 

Můj nešvar, jídlo u počítače. Bulgur a opět grilovaná zelenina, koření Chop Suey

 

 

Na závěr dnešní oběd: kuskus, tentokrát se žampiony, uzeným tofu, rukolou a posledním kouskem řepy

 

 

Fotky zákusků z Ostrovské cukrárny jsem zapomněla udělat. Včera byla doma oslava - naše první vysvědčení,  Pařížák ňam a dnes jedna moc milá návštěva přinesla větrník a další pokušeníčka. I sacharidy jsou důležité! :)